|Jak započala Tomínovo cesta.

… když byste se mě v mých nácti zeptali, čemu se chci v životě věnovat, pravděpodobně byste z mých úst v první řadě zaslechli výčet věcí, kterým se věnovat rozhodně nechci.

Poté bych navázal něčím ve smyslu, že chci žít život na plný pecky, věnovat se tomu, co mě baví a naplňuje. Být obklopen milující rodinou a přáteli. Pěkně v klídku a v pohodě, žádný stresy.

Tenkrát by mě ale ani ve snu nenapadlo, že mě to zavede k tématům okolo ekologie, životního prostředíklimatických změn. Nenaznačovaly tomu tehdy žádné z mých kroků. Spíše naopak.

Tehdy jsem měl ještě nějaké dění světa jak se říká na háku. No a když se rozdávala zodpovědnost za vlastní činy, nejspíš jsem zrovna chyběl. Tak nějak jsem vším bezmyšlenkovitě proplouval.

Naštěstí pro mě i planetu se rozdávalo znovu.

|Impulz číslo I,

který dokážu v mysli vystopovat, si vybavuju naprosto přesně. Byl to jeden z víkendových dnů po tom, co jsme společně se ségrou doskákali po D1 na víkend domů za rodinou a nějaký ten škopek s bandou kamarádů. Nutno přiznat, že tehdy víc než na jeden. 😀

Ségra tehdy přišla s tím, že nám chce pustit nějaké video, na které se dívali při jedné z přednášek. Pronesla něco ve smyslu, že u toho brečela půlka auly. Video se jmenuje Vy jste planeta země.

Jedno z videí, které by podle mě mělo být povinné pro každého. Ideálně i pro děti ve školách, místo těch častých a nepotřebných nesmyslů, které nám nalévají do hlavy. Sám si ho čas od času pustím pro připomenutí, nebo když se potřebuji trochu nakopnout.

Po shlédnutí ségra dodala něco ve smyslu, že je hrozné, co se děje a jak se jako lidstvo chováme k planetě. Měli bychom začít alespoň třídit ten odpad, zakončila. Tehdy jsme ani tento, dnes už pro mě naprosto „směšný“ a základní krok, nedělali. Od té doby na mou duši poctivě třídíme. No… krapet to pokulhává u taťky, ale lepší se to.

Jak už to tak často bývá, dostal jsem se k tomu tedy naprostou náhodou a vlastně to ani nebylo z mé vlastní iniciativy. Žil jsem dlouhou dobu tak, jak se očekává a nad věcmi a událostmi moc nepřemýšlel. Jak reklama na dokonalý produkt systému a školství. „Ovčan“ s klapkami na očích, jak se sluší a patří.

Video mě po shlédnutí nenechávalo v klidu. Pocity frustrace, naštvanosti, bezmoci, smutku a celé se to ve mně tak nějak vařilo. Měl jsem ohromnou chuť a motivaci s tím něco udělat a jak se říká, spasit svět. Opravdu jsem se tím trápil.

Ale…

Motivaci po pár dnech přebyl „všední život“„každodenní starosti“. Za pár dní, jsem si na video ani nevzpomněl a život se vrátil do zajetých kolejí. Mojí duši, která toužila po změně, překřičel strach„zdravý“ rozum. Navíc jsem tehdy žil a smýšlel diametrálně jinak, než je tomu dnes.

Neměl jsem absolutně žádnou představu, čemu se chci v životě věnovat a to byl mimochodem jeden z hlavních důvodů, proč jsem šel na vejšku. Školu jsem dělal jen tak, aby dobře bylo, nic navíc. Stejně tomu bylo i v případě práce, roky jsem totiž po boku mé sestřičky podnikal.  

No a mé koníčky v podobě nadšení do autpokeru taky nenabízely bůhvíjaké kvalitní vyhlídky na budoucnost. O víkendech hlavně nezůstat doma a už vůbec ne střízlivý.

Video ve mně sice zažehlo první jiskru, která je důležitá, nicméně jsem neměl potřebu začít ihned připravovat kolosální oheň. Po pár dnech jsem to měl zase na „párku“.

|Impulz číslo II

Pokud si dobře vzpomínám, tak se odehrál při oťukávání podnikatelské příležitosti síťového marketingu. Kdy po několika měsících mého amatérského pachtění v tomto odvětví se mi zamlouvala myšlenka vykašlat se na hlavní produkty té společnosti a celé to postavit na jejich iniciativě pro Afriku.

Společnost dělala a tuším, že stále ještě dělá, jakousi plnohodnotnou výživovou kaši přímo na míru pro tamější podvyživené. To mi dávalo smysl a cítil jsem opravdový zápal pro věc.

„xy“ důvodů celá příležitost nedopadla. Pokud bych ale měl ukázat prstem pouze na pár nejvýznamnějších událostí, které mě nejvíc změnily a zformovaly do dnešní podoby, byla by první oťukávačka se síťovým marketingem zcela jistě na „bedně“.

I když to neklaplo, jsem za tuto zkušenost nesmírně vděčný. Pravděpodobně mi totiž „zachránila život“. Uvědomil jsem si díky tomu, co v životě chci a co naopak vůbec ne. Hlavně pak to, že je možné žít život podle svých nejniternějších snů a přání. Záleží pouze na mně, jak se rozhodnu.

|Impulz číslo III

Tuším, že tomu bylo po shlédnutí dokumentu, který naprosto famózně namluvil Zdeněk Svěrák. Domov, aneb kam směřuje naše cesta. Oproti několika minutovému videu ve mně dokument zanechal opravdu hlubokou stopu.

Film zachází do podstaty věcí a poukazuje na několik negativních jevů naší společnosti. Neuvěřitelně vás to vtáhne do děje. Tady už jsem po shlédnutí nedokázal bezmyšlenkovitě nahodit klapky na oči a opět se tvářit, že se nic neděje.

Tento dokument ještě naléhavěji považuji za povinný pro každého jedince.

I, Odkaz na dokument (bohužel jsem nedokázal dohledat s dabingem od Zdeňka Svěráka a v dobré kvalitě): Domov, aneb kam směřuje naše cesta

II, SK dabing, Full HD: Domov, aneb kam směřuje naše cesta

Mimo ještě intenzivnějších negativních a svírajících myšlenek se začaly vynořovat i myšlenky typu:

  • Jak můžu něco změnit?
  • Kde začít?
  • Jak začít?
  • Můžu s tím vůbec já, „obyčejná“ lidská bytost, vůbec něco udělat?
  • Proč většina lidí nic nepodniká?
  • Proč jsme zaslepeni?

a mnoho dalších…

Podstatná ale byla jedna důležitá změna v mé hlavě.

|Už nechci dělat, že se nic neděje a nečinně tomu přihlížet.

Chci s tím něco udělat a opravdu to začít měnit. Stále ještě jsem ale nenacházel možnosti jak.

Tady do praxe přichází jedno z „tajemství“ toho, jak pracuje nejvýkonnější počítač na světe, naše mysl.

Vložte do mysli jakoukoliv situaci, kterou chcete vyřešit, a mysl začne neúnavně hledat všechny možné cesty, dokud nenalezne řešení.

Následně vám to mysl předhodí ve formě určitého nápadu nebo inspirace. Dostanete se do flow, nejde to zastavit a do mysli přichází „mrak“ nápadů. Jakési vnuknutí. Nevíte, odkud to přichází a úplně vás to pohltí. Určitě ten pocit znáte.

Tip:

Jeden užitečný návyk. Vždy u sebe mějte nějaký notes, diář, kousek papíru, nebo třeba aplikaci v telefonu, kam si myšlenky zapíšete. Popřípadě si nahrajte hlasovou zprávu, což je super například do auta, když zrovna řídíte.

Pravděpodobně se vám totiž stane, že většinu myšlenek postupně zapomenete ještě ten den, dokonce do hodiny nebo do pár minut. Když zrovna jedete v autě a řídíte a pokud zrovna nespěcháte, dopuručuji, ať už to vypadá sebe víc šíleně, zastavit někde na odpočívadle a myšlenky si poznamenat.

Pokud zrovna nejedete sami, nemusíte se stydět, většinou to spolucestující s úsměvem pochopí. V budoucnu si za to poděkujete. Já to takhle dělám denně, bez toho by totiž drtivá většina mých nápadů padla v zapomnění.

|Impulz číslo IV

Zde už to nezůstalo pouze u příjímání informací, ale došlo i na první činy. Greenpeace. Přihlásil jsem se k odběru novinek, začal sledovatpodporovat projekty, které se mnou vnitřně ladily. Podepisování petic, sdílení článkůpravidelná finanční podpora. Vzpomínám si, jak jsem v minulosti, po vzoru médií, vnímal aktivisty Greenpeace jako bandu naprostých ztřeštěncůbláznů. Dnes jsem s hrdostí takovým „bláznem“ i já.

Život je někdy komicky paradoxní.

Následovala podpora projektů jako Člověk v tísni, UNICEF, Obránci zvířat a dalších neziskovýchziskových projektů.

|Důležitý impulz číslo V

Cashflow Summit v roce 2016, organizovaný Tomášem Zdražilem, tvůrce skvělého webu Investree, který mě pravidelně inspiruje a učí mnohému. Jeho digitální kniha „Vydělávej online, žij offline“, mi vydělal spoustu peněz a naučil mým prvním investicím. Čas od času navštěvuji i jeho skvělé konference jako například SatoshiTalks o investování do kryptoměn nebo právě již zmiňovaný Cashflow Summit zaměřený na podnikání, investovánípasivní příjem. Parádní jsou taky webináře nebo podcasty.

Prezentoval zde mimo dalších spíkrů, Jarda Pilný, aneb Král Multilevelu, na téma environmentální podnikání a představil zde svůj projekt na výsadbu stromů, a omezení kácení deštných pralesů, na kterém v té době intenzivně makal a jinak tomu není ani dnes.

„To je ono!“ křičela mysl. Našel jsem to! Po mnoha letech jsem to našel! Je to zelené, udržitelné a může být i ziskové! Jde to! Jde podnikat bez toho, aniž byste pouze drancovali planetu.

Musím se přidat!

Pár dní na to už jsem se stal podílníkem ve společnosti, která celý projekt zastřešuje. Dnes se projektu aktivně věnuji a pravidelně investuji do výsadby. Šíříme jednoduchou, ale ohromně silnou myšlenku „Zasaď strom & pošli to dál.“ Z projektu navíc nezískává „pouze“ planeta, ale můžeš i ty. Pokud se chcete dozvědět více, potažmo se přidat k této globální iniciativě, dejte mi vědět!

  • Rád vás do toho zasvětím a představím vám celý projekt.

Potvrzení myšlenky, že když opravdu chceš, najdeš cestu.

|Impulz číslo VI

Dokument Je s námi konec? , který vnímám též jako nesmírně důležitý. Celým filmem provází Leonardo DiCaprio a zachycuje úspěšnou ratifikaci Pařížské dohody v rámci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, která má radikálně omezit emise skleníkových plynů do roku 2020. Více prozrazovat nebudu, mrkněte na to.

Snad jen vypíchnu Leonardův výrok při závěrečné řeči, s kterým se maximálně ztotožňuji.

„Doufám, že vaše odhodlanost vám vydrží i po podepsání této dohody a změní se na reálné skutky, protože jestli se teď zvednete, odejdete a nebudete to řešit, snaha nás všech bude naprosto zbytečná.“

|Impulz číslo VII

Do třetice tu máme opět dokument, který vám otevře očizmění pohled na svět. Tentokrát z iniciativy jednoho z nejvlivnějších víceprezidentů Americké historie, muže jménem Al Gore.

Konkrétně je tomu navázání na původní dokument Nepříjemná pravda z roku 2006. Pokračování pak nese název Nepříjemné pokračování: Nebát se říct pravdu.

|Impulz číslo VIII

Velký zlom nastal v loňském roce. Začátkem roku jsem konečně končil s podnikáním a přenechal firmu sestře. Věděl jsem, že podnikání je moje cesta, jen trochu jiná. Uvažoval jsem o podnikání na Amazonu, měl jsem zaplacený kurz a dokonce i vybraný konkrétní produkt. Outdoorová láhev. Opět tomu ale chyběl smysl. Nechci být „jen“ další tuctový prodejce.

Vymyslel jsem, jak dát obyčejné láhvi zelenou myšlenku. Sepsal jsem si veškeré myšlenkynápady, začala se tak rýsovat konkrétní kostra. Nicméně jsem cítil, že Amazon není moje cesta. Celý projekt zůstal nerealizovaný v „krabici“, nicméně nebyl mu konec. Jen potřebovala vykrystalizovat ta správná cesta pro jeho realizaci.

Projekt opět oživilo léto strávené v Řecku, kde jsem byl svědkem toho, jak si místní (ne)počínají s odpadem. Hlavně s tím plastovým. Byla to ohromná pobídka tu pomyslnou „krabici“ opět otevřít a projekt s lahví dotáhnout. Na projektu momentálně opět makám a připravuje se jeho realizace.

|Impulz číslo IX

Plast je past. Koncem roku 2018 jsem se zapojil do kampaně Plast je past pod záštitou Greenpeace. Aktivně jsem postupoval celou kampaní a plnil výzvu za výzvou.

Kampaň je perfektně zpracována a vede vás krok za krokem. Líbí se mi, že to není pouze kampaň jako taková, ale jde se opravdu do akce. Zapojit se můžete i vy. Kampaň poběží i v roce 2019 a za sebe ji mohu jedině doporučit

Takhle to nějak všechno začalo. Tento BLOG je pokračování rozepsaného příběhu, který jsem započal.

|Mám ohromnou chuť a odhodlání pokračovat.

Tohle je ale jen začátek dlouhé cesty, na kterou jsem se vydal. Sledujte to, budou se dít věci.

Rozhodl jsem se, nenechat si vše pouze pro sebe. Chci to poslat dál a násobit tak hybnou sílu.

Ale…

„Mohu ti jen ukázat dveře, projít jimi už musíš sám.” Morpheus

„Buď sám tou změnou, kterou chceš vidět ve světě.” Mahátma Gándhí

Matka příroda se dívá.

Amen|Planeta.

Měním zaběhlé pořádky a porušuji status quo. Inspiruji ostatní lidi k tomu, aby převzali plnou odpovědnost za své činy a především za svůj život. Zároveň jim ukazuji možnosti, jak žít udržitelným způsobem a minimalizovat tak dopady na životní prostředí a klimatické změny. Vyměnil jsem práci a vydělávání peněz za smysl života. Tomínovo příběh si přečti tu >>.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.