|Proč o tom všichni mlčí?!

V minulém článku >> PROPAGANDA mléčného průmyslu, jsme se dostali i na související téma probíhajících klimatických změn v důsledku živočišné produkce.

No a na to dnes navazuji. Proto pro ucelení problematiky vám doporučuji přečíst si nejdříve předchozí článek.

|Teď k věci.

Spousta lidí, vynakládá své síly a energii na ochranu životního prostředí, a pokud se vědci nemýlí, nejspíše i záchranu celého světa, nebo dejme tomu naší civilizace. Snažíme se dělat to nejlepší, co je v silách každého z nás. I když se nám to moc nedaří, snažíme se, a to je důležité. Ten problém jsme více či méně přijali a chceme s tím vědomě něco dělat.

Vzhledem k tomu, že se o ekologii zajímám nějaký ten pátek a veganem jsem téměř od začátku roku 2017, myslel jsem si, že vím tak nějak to nejpodstatnější. Říkal jsem si, že být veganem je velký a přínosný krok, nicméně největší výzva zřejmě spočívá ve spalování fosilních paliv, těžbě ropy a vlastně čehokoliv, co souvisí s oxidem uhličitým nebo chcete-li CO2.

Jenže nám tu uniká něco kolosálního. Stále ještě jsme se nedobrali prů*eru číslo jedna, mající na svědomí největší procento problémů, kterým společnost a svět čelí. Viděl jsem jen tolik, kolik jsem vidět mohl a ta největší podstata mi ještě před pár měsíci unikala.

A co je na tom tak trochu podivnéděsivé? Přestože o tom moc dobře vědí, stále o tom mlčí drtivá většina politiků, vlád, ochránců přírody, společností, organizací, hnutí, neziskovek, charit a dalších uskupení, které patří mezi nejaktivnější a nejpovolanější ochránce a propagátory životního prostředí.

Částečně se to mění a naštěstí už ne všichni mlčí, nicméně hlavní pozornost stále upínáme na méně důležité oblasti. Jsou důležité, to ano, ale nejsou stěžejním článkem.

  • Proč, když se o tom ví, se stále zaměřujeme na to méně důležité?
  • Proč o tom většina nechce vůbec mluvit?

Nejspíš proto, že jde o něco, co některé společnosti, korporace a vlivní lidé nechtějí abychom věděli. Jednoduše se jim to nehodí do karet.

Proč? Jde o jeden z největšíchnejvýnosnějších celosvětových obchodů. Jenže taky nejšpinavějšíchnejdestruktivnějších. Logicky nechtějí, aby se to vyzradilo, natož abychom to změnili.

Nejdrtivější dopad na životní prostředí se odehrává skrze naše talíře.

Problém je živočišná produkce jako celek. S největším podílem je to dobytek a hlavně potom kravičky. Nejspíš nic nemá tak negativní vliv jako právě náš způsob stravování. Západní styl stravování dělá do země doslova díru. Nezabíjíme „pouze“ stovky miliónů zvířat ročně ale i planetu a sami sebe.

Věděl jsem, že jde o velkou věc, ale netušil, o jak moc velkou. Začal jsem po tom pátrat a zjišťovat další informace. Tady mi padla brada. Informace a čísla z nich vyplívající jsou, řekněme „krapet“ zneklidňující.

Dnes dáme stranou etickoumorální stránku věci, přestože je sama o sobě podstatná a za mě stěžejní. Dnes se zaměříme čistě na destruktivní dopad živočišného průmyslu na životní prostředí, klimatické změny a problémy s tím související. Dnes nebudu kopat za etiku, ale za budoucnost nás všech.

Trochu si to rozebereme. Proč je to tak rozsáhlý a zásadní problém? Pojďme si uvést pár informací a čísel.

|Skleníkové plyny

Ze zprávy OSN vyplývá, že na všechna auta, kamiony, vlaky, lodě a letadla dohromady, připadá nějakých 13% z celkové produkce skleníkových plynů. Živočišné produkci a hlavně tedy kravičkám náleží procent 18%. OSN se ale drží celkem při zemi a uvádí spíše ta pozitivnější čísla.

Novější studie uvádí, že dobytek má na svědomí daleko větší procento, některé uvádí 25 – 30%, další až 50% veškerých skleníkových plynů na vrub dobytka.

Budeme se ale držet čísel které uvádí OSN.

I když bychom ihned přestali používat veškerou dopravu, zastavili bychom spalování fosilních paliv a používali energii pouze z obnovitelných zdrojů, i tak bychom pravděpodobně nezastavili stoupající teploty a růst CO2 v atmosféře. O pokračující nárůst by se totiž postaraly samotné dopady živočišné produkce.

  • Uhlíková stopa člověka na živočišné stravě je v průměru DVOJNÁSOBNÁ oproti člověku na čistě rostlinné stravě.

1:0 pro rostlinnou stravu.

|Kácení deštných pralesů

70 – 90% vykácené plochy deštných pralesů se děje kvůli dobytčím farmám. Nejde tu ale „jen“ o kácení. Další nemalá část putuje na triko dnes tak nepopulární sóje. Jenže 80 – 90% vypěstované sóji jde, na výkrm dobytka.

Proč jsou ale právě pralesy tak zásadní?

  • Za 1. jsme přišli o část pralesa, který vstřebával CO2 a produkoval kyslík.
  • Za 2. při samotném kácení dochází k uvolňování ohromného množství CO2. Toto množství je pak samo o sobě jednou z největších složek ročního součtu skleníkových plynů uvolněných do atmosféry.
  • Za 3. na ploše, která dříve pohlcovala CO2 a produkovala kyslík, momentálně na místo kyslíku kravičky produkují methan, který je až 28x silnější skleníkový plyn než je CO2.

S každým vykáceným kusem pralesa jsou klimatické změny ještě intenzivnější a rychlejší. Propast nerovnováhy se postupně násobí a prohlubuje.

Za poslední rok bylo vykáceno téměř 8 000 km2 amazonského pralesa. Jde o rekordní úbytek za poslední dekádu a „úctyhodný“ nárůst téměř 14% oproti roku minulému.

2:0 pro rostlinnou stravu.

|Vymírání zvířecích a rostlinných druhů

V důsledku odlesňování každým dnem vymírají desítky živočišných i rostlinných druhů. Za poslední půl století již vyhynulo téměř 60% veškerých živočišných druhů. Světový fond na ochranu přírody a Londýnská zoologická společnost uvádí, že přijdeme o nějakých 67% druhů zvířat a rostlin už do konce roku 2020.

  • Podle OSN nás tak v následujících letech nejspíš čeká 6. nejmasovější vymírání živočišných a rostlinných druhů.

3:0 pro rostlinnou stravu.

|Voda

V USA, které je jednou z velmocí dobytčích farem, se spotřebuje 340x více vody pro dobytek, než na těžbu ropy. Celá třetina celosvětově spotřebované vody padne na dobytčí farmy.

Pro představu. Průměrná česká domácnost spotřebuje něco kolem 500 litrů vody za den.

Na kilo hovězího spotřebujeme 15.000 – 19.000 litrů vody, na kilo vepřového 3.000 – 6.000 litrů a na kilo kuřecího to vychází na nějakých 4.000 litrů.

Průměrný Čech tak spotřebuje zhruba 4.000 litrů vody, v důsledku konzumace živočišných produktů, a to pouze za jeden den.

Pro představu, toto je nádrž o objemu 4000 litrů.

Zdroj >>
  • Člověk na rostlinné stravě spotřebuje 13x méně vody oproti člověku na stravě živočišné.
  • Chov dobytka je příčinou číslo jedna dnešních problémů s nedostatkem a znečištěním vody.

4:0 pro rostlinnou stravu.

|Oceány

Pro ukojení dnešní poptávky po Sea Food vylovíme z oceánů každým rokem kolem 90 miliónů žádoucích ryb. Jenže do sítí chytáme i druhy nežádoucí, které přitom tvoří většinu výlovku. Abychom tedy získali 90 miliónů ryb žádoucích, musíme ve skutečnosti navíc vylovit dalších 300 miliónů nežádoucích ryb různých druhů.

  • OSN uvádí, že jsme již stihli úplně zdevastovat, či vážně poškodit kolem 80% veškeré populace oceánského života, téměř ve všech koutech oceánů a moří.

Plankton, mořské rostliny a řasy, poskytují naší planetě přes 70 % veškerého kyslíku. Obecně se to neví, ale oceány a moře jsou druhou plící planety. Celý oceánský ekosystém je zcela nenahraditelným a jedním ze stěžejních článků rovnováhy země.

Pakliže nic nezměníme, za pár desítek let budou oceány zcela bez života.

  • Oceány bez života = Souš bez života

Další stěžejní článek a urychlovač vymírání oceánů je lov žraloků. O tom už ale v samostatném článku >> Nejkrvelačnější bestie na světě.

5:0 pro rostlinnou stravu.

|Zemědělská půda

  • Přes 40% plochy souše se využívá k zemědělství.
  • Z těchto 40% padnou dvě třetiny na živočišnou produkci.

Jeden člověk, který je na čistě rostlinné stravě potřebuje ročně k vlastnímu nasycení nějakých 670 m2 půdy, což je taková menší parcela. Vegetarián už potřebuje plochu zhruba 3x větší. Člověk na živočišné stravě potřebuje zhruba 9x větší plochu než je tomu u vegana.

To je přes 6.000 m2. Na takovém území bychom mohli vyprodukovat 17 tun zeleniny, namísto pouhých 170 kg masa.

  • Kvůli přetěžování půdy dobytkem a neefektivnímu monokulturnímu zemědělství vznikají pouštní oblasti zcela bez života.

Z hlediska udržitelnosti jsou to bohužel velkochovy, které jsou ve finále šetrnější k životnímu prostředí, oproti rozsáhlým farmám s pastvinami. Nicméně po propočtech jsou, jak se můžete dočíst, oba sektory, tak jako tak, zcela neudržitelnénepřijatelné.

Dobytčí výkaly zamořují okolí dusíkem, fosforem a dalšími nežádoucími látkami. Tím toxikují okolní prostředí a přetěžují půdu. Kolem 250 000 km2 půdy, což je pro představu ekvivalentem rozlohy třech Českých republik, je zcela bez života a poškozeno je zhruba 6 700 000 km2 pastvin, což odpovídá více jak 2/3 rozlohy USA.

  • Skrze říční systémy se pak dusík a další toxiny z výkalů dostávají do oceánů a moří, kde zabijí ryby, korálové útesy a opět zanechávají celé oblasti zcela bez života.

6:0 pro rostlinnou stravu.

|Hladovění

  • Odhaduje se, že v roce 2050 bude populace lidí někde mezi 9 – 10 miliardami.

Již dnes vypěstujeme tolik rostlinné stravy, že bychom byli schopní nasytit 12 miliard lidí. To se ale neděje. Problém je ten, že produkce masa je ten nejméně efektivnínejnákladnější zdroj potravy.

A tak potom dochází k tomu, že namísto toho, abychom nakrmili lidi, kteří umírají na hladomor, vykrmujeme dobytek, abychom si pak mohli dopřát steak.

  • Hladomor je jedním z důsledků fungování živočišného průmyslu.

7:0 pro rostlinnou stravu.

|Cena

Skutečná cena živočišných produktů je jak vidíte enormní a penězi zcela nevyčíslitelná. Je tu ale ještě jedna nepopulární informace, o které se moc nemluví.

  • Nízká cena živočišných produktů je udržována uměle.

Je totiž, jak je patrné, naprosto neefektivníneekonomická. Kdyby se do produkce zahrnuly veškeré náklady, dopady na životní prostředí a zrušily se vládní DOTACEFINANCOVÁNÍ, okamžitě by se cena několikanásobně zvedla. To by ale přece nikdo nekupoval…

Takže jazyk za zuby! Raději to zamlčíme a „všichni“ budou spokojeni.

8:0 pro rostlinnou stravu.

Řešení? Myslím si, že to je naprosto vyplývající a v zásadě „jednoduché“.

|Řešení je rostlinná strava.

Co by se změnilo, kdyby hypoteticky každý přešel na rostlinnou stravu?

  • Odhadem byste každý den ušetřili 4000 l vody, 20 kg obilí, 10 m² deštných pralesů, ekvivalent 9 kg CO2 a život 1 zvířete.
  • Ročně to potom dělá 1 460 000 l vody, 7 300 kg obilí, 3 650 m2 deštných pralesů, ekvivalent 3 285 kg CO2 a život 365 zvířat.

Pakliže během několika let radikálním způsobem neomezíme konzumaci živočišných produktů na nutné minimum, bude nejspíš, jak se říká, vymalováno.

  • Vědci varují, že pokud tyto změny nevykonáme do roku 2030 – 2050, nejspíš se dostaneme do bodu, kdy už nebudeme schopni nasytit populaci a odvrátit postupný klimatický kolaps.

Ta změna není někde venku, je v každém z nás. Když každý uděláme změny ve svém každodenním životě, má to zcela zásadní dopad.

V momentě, kdy nás bude dostatečně slyšet, přidají se i vlády. Nejsou to totiž vlády, kdo něco mění, ve skutečnosti jsme to my lidé. Oni pouze reagují na to, co my chceme

My každý svým soustem rozhodujeme, kam se budeme ubírat. Neodkládejme změnu do budoucna, rozhodnutí můžeme udělat hned teď.

Neříkám, že se každý musí stát veganem či vegetariánem. Ani netvrdím, že veganstvím spasíme svět. Nevyřešíme tím zdaleka všechny problémy, ale dost podstatnou část ano. Můžeme tak částečně odvrátit momentální trajektorii klimatických změn a získat čas na to vypořádat se i s ostatními problémy.  

Moc dobře vím, jak je těžké to přijmoutudělat změnu. Sám jsem v té situaci byl. Nicméně to jde, a ve finále zjistíte, že to zas až tak složité není. Často slýchám větu: „Ty jo, ty jsi dobrej, jenže já bych to nedokázal/la.“

  • Bude to znít jako klišé, ale myslím to zcela vážně. Když jsem to dokázal já, dokáže to každý!

Pro začátek můžete zkusit třeba jeden den v týdnu zcela vynechat maso. Další den můžete vynechat sýry. Můžete jakkoliv experimentovat a „hrát si“. Postupně zkuste snižovat porce živočišné stravy a sami uvidíte jak se budete cítit. Veganstí už dávno není nudné, strohé a bez chutě.

  • Zkusit můžete například parádní projekt >> Veganská výzva.
  • Pokud byste měli k rostlinné stravě jakýkoliv dotaz, potřebovali podpořit nebo postrčit, neváhejte a dejte mi vědět. 🙂

|Dokumenty, rozhovory, videa a zdroje:

Dokument >> Cowspiracy – Klíč k udržitelnosti

Dokument >> H.O.P.E. – Na tom, co jíte, záleží

Dokument >> Nadvláda | Dominion

Dokument >> Ti kdo mění svět | The Game Changers

Dokument >> Potraviny, a.s. | Food, Inc.

Dokument >> Raději vidličky než nože | Forks Over Knives

Dokument >> Lucent

Dokument >> Vegan: Příběhy z každodenního života | Vegan: Everyday Stories

Rozhovor v DVTV >> Čtvrtina globálních změn je spojena s produkcí potravin, říká Dana Kapitulčinová.

Našlapaná přednáška >> Garyho Yourofskyho

Video >> Skrytá cena hamburgerů

Tato studie varuje, že pokud radikálně nezměníme náš jídelníček, do roku 2050 budeme muset k zemědělství využívat o 42% více půdy. O dalších 45% se bude muset zvýšit využívání hnojiv. Celá 1/10 dnešních tropických pralesů bude muset být vykácena.

Londýnský Chatham House se v této studii vyjádřil takto: „Proměna stravovacích návyků je jedním z klíčivých faktorů pro to, aby oteplení na Zemi nepřesáhlo v průměru dva stupně Celsia,“

Aby článek nakonec nevydal na malou knížku, k tématu rostlinné stravy zase příště…

Z celého článku chci zdůraznit jednu jedinou věc. Nemusíte věřit ničemu co zde uvádím.

Od srdce vás prosím jen o jedno, dost možná na tom záleží naše budoucnost.

Udělejte si například o víkendu jedno odpoledne čas a mrkněte se na níže uvedené dokumenty, videa, přednášky a rozhovor v DVTV. Teprve pak si na to udělejte vlastní názor.

  • Některé záběry se vám nebudou ani trochu líbit, některé se vám budou hnusit, budete si zakrývat oči a chytat se za hlavu.
  • Vaše tělo bude nejspíš v úzkosti. Je to naprosto přirozené, nebraňte se tomu. Poznáte tak, že jste vlastně taky vegan.
  • Málokdo si totiž užívá utrpení ostatních. Většina lidí by okamžitě přešlo na rostlinou stravou v ten moment, kdy by si měli jakékoliv zvíře vlastnoručně zabít.

Položte před hladové dítě králíkamrkev.

|V našich srdcích jsme všichni přirozeně vegani.

Volba už je na každém z nás. Nikomu nechci a nikdy nebudu nutit názor na živočišnou produkci a stejně tak na rostlinnou stravu. Pokud s tím souzníte, skvělý. Pokud ne, je to taky v pořádku.

  • Článek má spíše poukázat na destruktivní dopady „klasického“ modelu stravování a vést k zamyšlení.

Neprezentuji a neztotožňuji se s ortodoxními názory, že veganství je to jedinné správné. Nevnímejte to prosím jako dogma, každý máme svojí cestu a každá jedna je správná. Nicméně v pohledu na životní prostředí mi rostlinná strava vychází jako ta nejšetrnější varianta.

  • Konejte dle svého nejlepšího uvážení.

Tento článek jsem dával dohromady několik dní, takže pokud usoudíte, že by tyto informace mohli být přínosné, budu moc rád za vaši podporu při šíření tohoto článku a především pak výše uvedených dokumentů a videí. Pakliže budeme mlčet a nic nepodnikneme, nic se nestane. Změnu máme ve vlastních rukou. Amen

|Děkuju.

„Buď sám tou změnou, kterou chceš vidět ve světě.” Mahátma Gándhí

Matka příroda se dívá.

Živočišná strava|Rostlinná strava

Měním zaběhlé pořádky a porušuji status quo. Inspiruji ostatní lidi k tomu, aby převzali plnou odpovědnost za své činy a především za svůj život. Zároveň jim ukazuji možnosti, jak žít udržitelným způsobem a minimalizovat tak dopady na životní prostředí a klimatické změny. Vyměnil jsem práci a vydělávání peněz za smysl života. Tomínovo příběh si přečti tu >>.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.